Krize.eu - Světové krize a problémy lidstva

Archive kategorie ‘zdraví’

zdraví

27.4.2010

vir HPV

Tags: , ,

zdraví

AIDS

Tags: ,

V roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu, česky – soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. V roce 1983 objevili nezávisle na sobě vědecké týmy dr. Gallo v USA a dr. Montagniera ve Francii původce onemocnění AIDS. Je jím virus, který byl nazván HIV – Human Immunodeficiency Virus, což znamená virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Člověk nakažený virem HIV nemusí mít dlouhou dobu, třeba několik let, vůbec žádné zdravotní potíže. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV. I v bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby. Přitom sám vypadá a cítí se zcela zdráv a ani jeho partner na něm nic nepozná. Pouze při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV je u testovaného zjištěn pozitivní nález, člověk je „HIV pozitivní“. Podle současných znalostí nelze s určitostí říci, zda se u všech HIV nakažených osob onemocnění projeví. U velké většiny z nich dojde k rozvoji některého z příznaků HIV/AIDS obvykle za 10-15 let po infekci (expozici virem HIV). Jak brzy nebo pozdě dojde k rozvoji onemocnění AIDS ovlivňuje celá řada faktorů, jako je původní úroveň obranyschopnosti, životní styl – vyrovnávání se se stresovými situacemi a výživové návyky. Zásadní úlohu v rozvoji infekce HIV však hraje včasná a účinná léčba.

Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia pouhé HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečnějšího sexu a používat ochranné prostředky, aby chránil nejen druhé, ale i sám sebe.

V ČR je v posledních letech ročně nově registrováno více než 100 osob nakažených virem HIV. Předpokládáme však, že skutečný počet nakažených může být dva až pětkrát vyšší! Dle odhadu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je počet nakažených v ČR vyšší o 25 % z již prokázaných/známých případů HIV infekce.

zdraví

12.11.2009

Rakovina

Tags: , ,

Rakovina

Rakovina

Rakovina nebo též nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace buněk se vymkne kontrole a začně relativně autonomně růst. Tento růst může být naprosto neškodný (např. bradavice), ale také může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. některé nádory krve – některé leukémie). Obvykle se považuje za projev zhoubnosti (malignity) to, že nádor roste infiltrativně do okolí a je schopen se rozsévat po těle a zakládat vzdálená ložiska, tzv. metastázy; výjimku z tohoto pravidla představují maligní nádory mozku, které jen vzácně zakládají metastázy.

Vznik nádorů

Nádor může vzniknout v jakékoliv tkáni, ale nejčastěji vzniká v těch tkáních, kde se nejvíce množí buňky (dýchací soustava, trávicí soustava) a nebo kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsy).

Vliv prostředí a životního stylu

Vliv prostředí a životního stylu je patrný u většiny nádorových onemocnění. Nejvíce je prozkoumaný u nejčastějších nádorových onemocnění. Známá je např. souvislost kolorektálního karcinomu např. s nadbytečným příjmeme energie, nedostatkem pohybu nebo nízkým příjmem vlákniny ale např. i s kouřením, bronchogenního karcinomu s kouřením nebo karcinomu prsu s tím, že žena neměla děti.

Vliv věku

V dětském věku převažují nádory podmíněné vrozenou poruchou některého z opravných mechanizmů DNA, v dospělém věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů prostředí a životního stylu, vliv dědičnosti není tak výrazný. Zatímco u dětí převažují nádory mozku a leukémie, u dospělých má nejčastější výskyt melanom následovaný nádory tlustého střeva, plic, prsu a prostaty.

Molekulární podstata vzniku nádorů

Základem deregulace buněčné proliferace vedoucí k nekontrolovanému množení buněk je mutace DNA. Mutaci mohou způsobit různé faktory:

* biologické – některé viry (např. EBV může vést ke vzniku Burkittova lymfomu) nebo helminti (motolice thajská a motolice žlučová jsou příčinou cholangiokarcinomu, Schistosoma haematobium může způsobit nádor močového měchýře)

* chemické – působení mutagenů a karcinogenů

* fyzikální – záření o vysoké energii, zejm. ionizující (UV, rentgenové záření, gama záření, částice z jaderného rozpadu,..)

* hormonální – dlouhotrvající hormonální stimulace některých tkání může způsobit jejich přeměnu v nádor

Obvykle se rozlišují tři skupiny zasažených genů:

* Protoonkogeny – geny, jejichž normální funkcí je stimulace růstu. Mutovaný gen je zvýšeně aktivní.

* Tumor supresorové geny – geny, jejichž normální funkcí je útlum růstu. Mutovaný gen je neaktivní.

* Mutátorové geny – geny, jejichž finkcí je oprava poškození DNA. Mutovaný gen je neaktivní.

Vliv dědičnosti

I když je nádorové onemocnění podmíněno většinou získanými změnami v genetickém materiálu, existují i podstatně vzácnější formy dědičné. Jedná se např. o mutaci jednoho z genů BRCA-1 nebo BRCA-2, která je zodpovědná za zvýšený familiární výskyt nádorů prsu a vaječníku, nebo o mutaci genu APC, která je zodpovědná za familiární polypózu tlustého střeva (mnohočetný výskyt polypů, tedy jakýchsi výrůstků sliznice) s téměř 100% zvratu v kolorektální karcinom.

Někdy je situace méně zřejmá, některé nádory vykazují vyšší výskyt v určitých rodinách, ale nejde o jednoduchou mendelovskou dědičnost. Pravděpodobně se jedná o kombinaci vlivu několika genů a vlivu některých rodinných zvyklostí (např. zvláštnosti kuchyně) nebo některých místníc specifik (Např. byl popsán případ široké rodiny s četným výskytem nádorových onemocnění trávicí soustavy, onemocnění postihovalo i nepříbuzné členy rodiny. Při důkladném šetření se zjistilo, že jeden z postižených je zaměstnanec Českých drah a výhodne kupuje likvidované dřevěné pražce. Dřevo z pražců pak používali mimo jiné k poměrně častému grilování.). Vliv dědičnosti slábne s věkem a pro účely anamnézy se obvykle uvažuje jako hranice mezi nádorem vzniklým bez vlivu dědičnosti věk 50 let. V praxi to tedy znamená především to, že pro individuální riziko pacienta mají význam nádory u pokrevních příbuzných vzniklé do cca. 50 let jejich věku.

Zdroj: Wikipedia

zdraví

Pandemie

Tags: , , ,

Virus

Virus

Pandemie je epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období. V nedávné době média zpopularizovala hrozbu pandemie ptačí chřipky, která by mohla hrozit z Asie nebo i pandemii normální chřipky – to v případě, že by došlo k závažnější mutaci některého z chřipkových virů.

Pandemie chřipky

Pandemie vzniká v případě, že se zásadním způsobem změní struktura chřipkového viru. To se děje přibližně každých 20 – 30let, čili lze očekávat, že nás pandemie chřipky brzy zasáhne. Hovoří se dokonce o tom, že pandemie už má několik let zpoždění.

Jak ukazuje historie, virus chřipkyje výkonnější a rychlejší zabiják, než válka vedená konvenčními zbraněmi. Během čtyř let první světové války zahynulo 15 milionů lidí. Španělská chřipka, která se rozšířila z Ameriky v letech 1918 – 1919 dokázala zlikvidovat dvakrát tolik obětí během šesti měsíců. Během celosvětové pandemie španělské chřipky bylo jen ve Spojených státech hlášeno 550 000 úmrtí. Největší počet mrtvých však mělo Španělsko, které dalo i jméno této pandemii. Během jednoho měsíce tam zemřelo 8 miliónů lidí. Co bylo hlavní příčinou takového počtu mrtvých? Svoji roli sehrálo vyčerpání lidí po první světové válce i mimořádná nakažlivost (virulence) původce. Počet mrtvých během španělské chřipky překonal i počet obětí čtyřleté obávané morové epidemie ve 14. století.

Další pandemie byly již menšího rozsahu, jako například asijská chřipka (1957). Podlehl jí jeden, možná dva miliony lidí. Hongkongská chřipka zaútočila v roce 1968, vyžádala si 700 000 obětí. Ani naší republice se pandemie chřipky nevyhnula. Poslední pandemii zažilo tehdejší československo v roce 1970. Tehdy onemocnělo kolem čtyř miliónů lidí a počet mrtvých se počítal na tisíce.

Zdroj: Ordinace.cz

zdraví

31.10.2009

Mexická chřipka

Tags: , , ,

zdraví

Prasečí chřipka

Tags: , , ,

H1N1 vir

H1N1 vir

Prasečí chřipka (nebo také mexická chřipka, nová chřipka či chřipka A/H1N1) napadající lidi se objevila v Mexiku v březnu roku 2009. Jedná se o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1.Virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky.

První případy nemoci byly hlášeny 18. března 2009. Onemocnělo několik stovek lidí ve třech oblastech Mexika a sedm občanů Spojených států amerických. Původně prasečí chřipkové onemocnění je přenosné na člověka a v dalších případech byl prokázán i přenos mezi lidmi.

Mezi symptomy patří teplota nad 39 stupňů, častý kašel, bolesti hlavy a svalů, rýma, zánět krku, slabost a únava. Přenos je kapénkový (z nosu a úst), ale i přímým dotykem. Inkubační doba onemocnění činí asi 1 až 8 dnů. Nemoc je velmi nakažlivá. Vakcína na tento konkrétní typ viru už existuje, účinek běžného očkování proti chřipce pro tento typ viru už je znám, ale zabírají léky Oseltamivir a Zanamivir.

Zdroj: Wikipedia.org