Ženy, které v těhotenství kouří, riskují, že se jim narodí hyperaktivní potomek neschopný udržet pozornost. Dokládá to nová studie britských vědců. Zatímco předchozí výzkumy sledovaly problematiku kouření těhotných na chlapcích ve školním věku, poslední studie se zabývá dětmi obou pohlaví v předškolním věku.

Doktorka Kate E. Pickettová z univerzity v Yorku zkoumala souvislost mezi kouřením v těhotenství a poruchami chování a pozornosti u více než 13 000 tříletých dětí. Během svého bádání shromáždila celou řadu informací o rodinách, z nichž její respondenti pocházeli. Jednalo se především o jejich ekonomické postavení, vzdělání rodičů, etnikum, zda jsou manželé či závislost na návykových látkách.

Rodiče byli požádáni, aby zhodnotili, jestli má jejich potomek problémy s chováním, jestli je roztržitý, má záchvaty vzteku, pere se s ostatními dětmi, hádá se dospělými, krade, lže nebo podvádí. Z celkového počtu přiznalo 10 procent žen, že v těhotenství byly silné kuřačky (více než 10 cigaret denně), 12,5 procenta kouřilo mírně a 12,4 procenta se pokusilo se svým zlozvykem přestat.

Ačkoli během těhotenství se u většiny dětí matek – kuřaček neprojevily žádné zdravotní potíže, vyšlo najevo, že nebezpečí vzniku poruch chování se s kouřením zvyšuje. Zároveň se ukázalo, že tento nešvar má rozdílný vliv na chlapce a děvčata. Zatímco u hochů hrozí jak porucha chování, tak pozornosti, u dívek je větší nebezpečí jen samotného defektního chování.

„Podle analýzy všech našich údajů je pro plod nejhorší dlouhodobé kouření během celého těhotenství. Chování chlapců ale ovlivňuje množství cigaret, zatímco u dívek to není tak znatelné,“ tvrdí Pickettová.
Podle studie zveřejněné v americkém časopise First Journal of Epidemiology and Community Health se ukázalo, že dívky, jejichž matky během těhotenství s kouřením přestaly, si nesou menší riziko poruch chování než dcery nekuřaček.

Nedostatečný růst a malý obvod hlavy novorozence jsou spojeny s poruchami myšlení, paměti a chování. Nizozemští vědci zjistili, že tyto následky má kouření cigaret i marihuany v těhotenství. Je známé, že právě Nizozemí je ke kouření marihuany velmi benevolentní.

Odborníci sledovali 7 000 těhotných žen, z nichž 3 procenta přiznala, že přinejmenším na začátku těhotenství kouřila marihuanu. Zjistili, že jejich miminka měla nižší porodní hmotnost a menší hlavičku než ostatní. Navíc se ukázalo, že čím déle ženy drogu užívaly, tím větší vliv měla na velikost novorozence. Přestože většina uživatelů marihuany zároveň kouřila, podle studie má marihuana na dítě silnější dopad než tabák.

Podle Dr. Hannan El Marrounové z Erasmovy univerzity v Rotterdamu výzkum potvrdil, že kouření marihuany, i když jen v raném stádiu těhotenství, může mít pro plod nenapravitelné následky. „Aby se takovému postižení zabránilo, měly by ženy s konopím přestat ještě před otěhotněním,“ radí lékařka.

Experti sledovali u respondentek konzumaci alkoholu, tabáku a drog a během celého těhotenství kontrolovali vývoj plodu ultrazvukem. V raném těhotenství užívalo marihuanu 214 žen, z nichž 81 procent přestalo, když se dozvěděly, že čekají dítě, ale 19 procent ve svém zlozvyku pokračovalo. Kuřačky, které záhy svůj zlozvyk opustily, porodily potomky v průměru o 156 gramů menší, ženy kouřící i v průběhu těhotenství měly děti lehčí dokonce o 277 gramů.

El Marrounová vysvětluje: „Výsledky našeho výzkumu napovídají, že marihuana je pro plod škodlivější než tabák. Stejný vliv jako na jeho hmotnost má i na obvod hlavičky. Příčinou může být nedostatečné zásobení plodu kyslíkem. Je možné ale i to, že vedlejší produkty vznikající při kouření konopí přímo ovlivňují jeho nervový a hormonální systém.“ Podle odborníků hraje v neposlední řadě roli i to, že uživatelky této lehké drogy často nedodržují zásady zdravé výživy a bývají vystaveny chronickému stresu, což může také přispět ke špatnému vývoji dítěte.

V roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu, česky – soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. V roce 1983 objevili nezávisle na sobě vědecké týmy dr. Gallo v USA a dr. Montagniera ve Francii původce onemocnění AIDS. Je jím virus, který byl nazván HIV – Human Immunodeficiency Virus, což znamená virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Člověk nakažený virem HIV nemusí mít dlouhou dobu, třeba několik let, vůbec žádné zdravotní potíže. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV. I v bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby. Přitom sám vypadá a cítí se zcela zdráv a ani jeho partner na něm nic nepozná. Pouze při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV je u testovaného zjištěn pozitivní nález, člověk je „HIV pozitivní“. Podle současných znalostí nelze s určitostí říci, zda se u všech HIV nakažených osob onemocnění projeví. U velké většiny z nich dojde k rozvoji některého z příznaků HIV/AIDS obvykle za 10-15 let po infekci (expozici virem HIV). Jak brzy nebo pozdě dojde k rozvoji onemocnění AIDS ovlivňuje celá řada faktorů, jako je původní úroveň obranyschopnosti, životní styl – vyrovnávání se se stresovými situacemi a výživové návyky. Zásadní úlohu v rozvoji infekce HIV však hraje včasná a účinná léčba.

Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia pouhé HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečnějšího sexu a používat ochranné prostředky, aby chránil nejen druhé, ale i sám sebe.

V ČR je v posledních letech ročně nově registrováno více než 100 osob nakažených virem HIV. Předpokládáme však, že skutečný počet nakažených může být dva až pětkrát vyšší! Dle odhadu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je počet nakažených v ČR vyšší o 25 % z již prokázaných/známých případů HIV infekce.

Rakovina

Rakovina nebo též nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace buněk se vymkne kontrole a začně relativně autonomně růst. Tento růst může být naprosto neškodný (např. bradavice), ale také může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. některé nádory krve – některé leukémie). Obvykle se považuje za projev zhoubnosti (malignity) to, že nádor roste infiltrativně do okolí a je schopen se rozsévat po těle a zakládat vzdálená ložiska, tzv. metastázy; výjimku z tohoto pravidla představují maligní nádory mozku, které jen vzácně zakládají metastázy.

Vznik nádorů

Nádor může vzniknout v jakékoliv tkáni, ale nejčastěji vzniká v těch tkáních, kde se nejvíce množí buňky (dýchací soustava, trávicí soustava) a nebo kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsy).

Vliv prostředí a životního stylu

Vliv prostředí a životního stylu je patrný u většiny nádorových onemocnění. Nejvíce je prozkoumaný u nejčastějších nádorových onemocnění. Známá je např. souvislost kolorektálního karcinomu např. s nadbytečným příjmeme energie, nedostatkem pohybu nebo nízkým příjmem vlákniny ale např. i s kouřením, bronchogenního karcinomu s kouřením nebo karcinomu prsu s tím, že žena neměla děti.

Vliv věku

V dětském věku převažují nádory podmíněné vrozenou poruchou některého z opravných mechanizmů DNA, v dospělém věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů prostředí a životního stylu, vliv dědičnosti není tak výrazný. Zatímco u dětí převažují nádory mozku a leukémie, u dospělých má nejčastější výskyt melanom následovaný nádory tlustého střeva, plic, prsu a prostaty.

Molekulární podstata vzniku nádorů

Základem deregulace buněčné proliferace vedoucí k nekontrolovanému množení buněk je mutace DNA. Mutaci mohou způsobit různé faktory:

* biologické – některé viry (např. EBV může vést ke vzniku Burkittova lymfomu) nebo helminti (motolice thajská a motolice žlučová jsou příčinou cholangiokarcinomu, Schistosoma haematobium může způsobit nádor močového měchýře)

* chemické – působení mutagenů a karcinogenů

* fyzikální – záření o vysoké energii, zejm. ionizující (UV, rentgenové záření, gama záření, částice z jaderného rozpadu,..)

* hormonální – dlouhotrvající hormonální stimulace některých tkání může způsobit jejich přeměnu v nádor

Obvykle se rozlišují tři skupiny zasažených genů:

* Protoonkogeny – geny, jejichž normální funkcí je stimulace růstu. Mutovaný gen je zvýšeně aktivní.

* Tumor supresorové geny – geny, jejichž normální funkcí je útlum růstu. Mutovaný gen je neaktivní.

* Mutátorové geny – geny, jejichž finkcí je oprava poškození DNA. Mutovaný gen je neaktivní.

Vliv dědičnosti

I když je nádorové onemocnění podmíněno většinou získanými změnami v genetickém materiálu, existují i podstatně vzácnější formy dědičné. Jedná se např. o mutaci jednoho z genů BRCA-1 nebo BRCA-2, která je zodpovědná za zvýšený familiární výskyt nádorů prsu a vaječníku, nebo o mutaci genu APC, která je zodpovědná za familiární polypózu tlustého střeva (mnohočetný výskyt polypů, tedy jakýchsi výrůstků sliznice) s téměř 100% zvratu v kolorektální karcinom.

Někdy je situace méně zřejmá, některé nádory vykazují vyšší výskyt v určitých rodinách, ale nejde o jednoduchou mendelovskou dědičnost. Pravděpodobně se jedná o kombinaci vlivu několika genů a vlivu některých rodinných zvyklostí (např. zvláštnosti kuchyně) nebo některých místníc specifik (Např. byl popsán případ široké rodiny s četným výskytem nádorových onemocnění trávicí soustavy, onemocnění postihovalo i nepříbuzné členy rodiny. Při důkladném šetření se zjistilo, že jeden z postižených je zaměstnanec Českých drah a výhodne kupuje likvidované dřevěné pražce. Dřevo z pražců pak používali mimo jiné k poměrně častému grilování.). Vliv dědičnosti slábne s věkem a pro účely anamnézy se obvykle uvažuje jako hranice mezi nádorem vzniklým bez vlivu dědičnosti věk 50 let. V praxi to tedy znamená především to, že pro individuální riziko pacienta mají význam nádory u pokrevních příbuzných vzniklé do cca. 50 let jejich věku.

Virus

Pandemie je epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období. V nedávné době média zpopularizovala hrozbu pandemie ptačí chřipky, která by mohla hrozit z Asie nebo i pandemii normální chřipky – to v případě, že by došlo k závažnější mutaci některého z chřipkových virů.

Pandemie chřipky

Pandemie vzniká v případě, že se zásadním způsobem změní struktura chřipkového viru. To se děje přibližně každých 20 – 30let, čili lze očekávat, že nás pandemie chřipky brzy zasáhne. Hovoří se dokonce o tom, že pandemie už má několik let zpoždění.

Jak ukazuje historie, virus chřipkyje výkonnější a rychlejší zabiják, než válka vedená konvenčními zbraněmi. Během čtyř let první světové války zahynulo 15 milionů lidí. Španělská chřipka, která se rozšířila z Ameriky v letech 1918 – 1919 dokázala zlikvidovat dvakrát tolik obětí během šesti měsíců. Během celosvětové pandemie španělské chřipky bylo jen ve Spojených státech hlášeno 550 000 úmrtí. Největší počet mrtvých však mělo Španělsko, které dalo i jméno této pandemii. Během jednoho měsíce tam zemřelo 8 miliónů lidí. Co bylo hlavní příčinou takového počtu mrtvých? Svoji roli sehrálo vyčerpání lidí po první světové válce i mimořádná nakažlivost (virulence) původce. Počet mrtvých během španělské chřipky překonal i počet obětí čtyřleté obávané morové epidemie ve 14. století.

Další pandemie byly již menšího rozsahu, jako například asijská chřipka (1957). Podlehl jí jeden, možná dva miliony lidí. Hongkongská chřipka zaútočila v roce 1968, vyžádala si 700 000 obětí. Ani naší republice se pandemie chřipky nevyhnula. Poslední pandemii zažilo tehdejší československo v roce 1970. Tehdy onemocnělo kolem čtyř miliónů lidí a počet mrtvých se počítal na tisíce.

Ropný šok

K ropnému šoku dochází, když poptávka po ropě převýší její nabídku. Příčiny mohou být různé, od logistických problémů po politické důvody.

Ropné embargo v roce 1973

První a prozatím největší ropný šok začal na podzim roku 1973, když OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) záměrně snížila těžbu ropy (o asi 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války (hl. USA a Nizozemí).

Tomuto vývoji předcházela počínající ekonomická stagnace v USA, kterou se prezident Richard Nixon pokusil zastavit odpoutáním dolaru od zlatého standardu, což vedlo k snížení hodnoty dolaru. Protože cena ropy byla (a je) určována v amerických dolarech, její vývozci za ni náhle dostávali méně. Z toho plynoucí nespokojenost a hněv arabských států vůči Izraeli vyprovokovaly OPEC k akci. Se stagnací ve Spojených státech souviselo i to, že v roce 1971, po více než století dominance, dosáhla tamní produkce ropy svého vrcholu a od té doby klesá.

16. října 1973 skokově stoupla cena americké ropy (druh Crude Light) ze tří dolarů za Barel na více než 5 dolarů. V průběhu dalšího roku se dále zvýšila na 12 dolarů za barel. V té době většina ropy pocházela z Blízkého východu a světové hospodářství bylo na ropě závislé více než dnes.

O několik měsíců později se krize zmírnila. Embargo bylo odvoláno v březnu 1974, po vyjednáváních ve Washingtonu. Zvýšené ceny ropy však přetrvaly a následná inflace způsobila sérii ekonomických recesí (viz stagflace), která trvala až do počátku osmdesátých let a ukončila dlouhotrvající období poválečné prosperity.

Z ropného šoku profitovali ropní vývozci, především země OPEC ale např. i Sovětský svaz (podle některých historiků zvýšené devizové příjmy pomohly udržet sovětskou ekonomiku nad vodou mnohem déle, než by bývala byla sama od sebe schopná). Naopak nejhůře postiženi byli dovozci ropy ve Třetím světě.

Dlouhodobé důsledky ropného embarga zahrnovaly snahy o úspory energií, objevy nových ropných nalezišť a restriktivnější monetární politiku, která se agresivněji snažila snížit inflaci. Západní Evropa a Japonsko, do té doby spíše pro-izraelské, začaly zaujímat více pro-arabská stanoviska, což vytvořilo napětí vůči USA (Spojené státy dovážely z Blízkého východu pouze 12% ropy, oproti 80% u západoevropských zemí a více než 90% u Japonska).

Výsadní postavení kartelu OPEC dlouho nevydrželo. Přispěl k tomu začátek těžby v dosud nevyužívaných nalezištích (např. v Severním moři) a nejednotnost členských zemí, z nichž některé tlačily na opětovné zvýšení produkce. Snížená poptávka po ropě, daná ekonomickou recesí, a nadměrná produkce vedly pak v polovině osmdesátých let k propadu cen.

Plynová krize

Všichni na trhu si uvědomují, že může nastat nové plynová krize. „Dříve s přerušením dodávek z východu nikdo vážně nepočítal,“ potvrzuje hrozbu šéf představenstva RWE Transgas Martin Herrmann v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN), který celý vyjde v pondělním vydání.

Kvůli hrozbě, že se kohouty ruských plynovodů stejně jako letos v zimě uzavřou, dnes probíhá v Česku simulace plynové krize. Hlavním cílem je prověření vzájemné komunikace v celém oboru plynárenství.

Chyby v komunikaci z minulosti připouští i Herrmann. „Zjistili jsme, že nemáme dost informací o tom, jaká jsou u našich velkých zákazníků technologická minima dodávek – tedy ten objem, který potřebují, aby nedošlo k poškození jejich infrastruktury. Od té doby na toto téma proběhla řada diskusí, dnes máme o těchto datech mnohem lepší informovanost než před loňskou krizí,“ řekl.

Z tohoto důvodu, ale RWE přijala několik opatření, aby předešla případnému selhání dodávek. „Rozhodli jsme se, že budeme plyn skladovat co nejdéle v zásobnících, což se dříve nedělalo. A do budoucna chystáme rozšíření dvou našich zásobníků v Tvrdonicích a Třanovicích,“ dodává Herrmann.

Náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Hüner k tomu v ranním rozhovoru pro ČRo1 – Radiožurnál uvedl, že dojde k simulaci krizové situace, která nastala letos v noci ze 6. na 7. ledna, kdy došlo k přerušení dodávek plynu. „Zásobníky v současné době jsou natolik plné a spotřeba na úrovni tehdejší by odpovídala spotřebě jen z těchto zásobníků, že jsme museli přistoupit k další simulaci totalního přerušení dodávek a dalším poruchám.“

Během simulace nemá být žádnému zákazníkovi omezena dodávka plynu. To potvrzuje i Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství Ministerstva průmyslu a obchodu. „Neprobíhají žádné závažnější problémy, nicméně vše probíhá pod kontrolou společnosti RWE Transgas Net. Dostali jsme to ohlášeno, ale vše jde podle předem stanoveného plánu,“ konstatoval.

RWE: Každý si uvědomuje, že krize může nastat

Herrmann k celé záležitosti hrozby plynové krize v rozhovoru pro HN uvedl, že jde o nepříjemnou situaci. „Musíte každý měsíc čekat, jestli se krize, kterou jsme zažili letos v lednu, nebude opakovat.“

Podle Herrmana si na trhu všichni uvědomují, že že krize může nastat. „Dříve s přerušením dodávek z východu nikdo vážně nepočítal,“ uvedl.

Počátkem roku spory mezi Moskvou a Kyjevem vedly k výpadku dodávek do Evropy. Ruský plyn zajišťuje až čtvrtinu evropské spotřeby, z čehož drtivá většina se na západ dostává přes Ukrajinu.

Poslední dobou ruský premiér Vladimír Putin již několikrát Evropu varoval, že krize by se opět mohla zopakovat. Obavy pramení především ztoho, že Ukrajina nebude schopna platit za ruský plyn.

Až 3,5 milionu lidí bez tepla

Případnou dlouhododbou krizi by podle katastrofického scénáře na vlastní kůži pocítily miliony Čechů. Vyplývá to ze zprávy o připravenosti ČR, kterou v půli října společně předložila ministerstva zahraničí, vnitra a průmyslu a obchodu vládě. Podle dokumentu by Česko vydrželo bez dodávek ruského plynu při chladném počasí s jistotou přibližně měsíc.

Délka krize bude přímo úměrná přírodním podmínkám. Při velkých mrazech mohou zásoby dojít za 14 dní, při teplotách kolem bodu mrazu vydrží i měsíc a půl.

„Poté bude muset razantně začít odpojovat velkoodběratele a až 3,5 milionu lidí může být zasaženo odstávkou tepla,“ stojí ve zprávy. „Bez tepla budou celá velká sídliště například v Praze, Opavě, Děčíně, Jihlavě a jinde.“

Na plynu je závislých napříkald 60 procent významných zdravotnických subjektů, ale také 70 procent budov pro hasiče, policisty a záchrannou službu je vytápěno plynem.

H1N1 vir

Prasečí chřipka (nebo také mexická chřipka, nová chřipka či chřipka A/H1N1) napadající lidi se objevila v Mexiku v březnu roku 2009. Jedná se o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1.Virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky.

První případy nemoci byly hlášeny 18. března 2009. Onemocnělo několik stovek lidí ve třech oblastech Mexika a sedm občanů Spojených států amerických. Původně prasečí chřipkové onemocnění je přenosné na člověka a v dalších případech byl prokázán i přenos mezi lidmi.

Mezi symptomy patří teplota nad 39 stupňů, častý kašel, bolesti hlavy a svalů, rýma, zánět krku, slabost a únava. Přenos je kapénkový (z nosu a úst), ale i přímým dotykem. Inkubační doba onemocnění činí asi 1 až 8 dnů. Nemoc je velmi nakažlivá. Vakcína na tento konkrétní typ viru už existuje, účinek běžného očkování proti chřipce pro tento typ viru už je znám, ale zabírají léky Oseltamivir a Zanamivir.